Fated & Unfated
vlákno osudu
Všichni lidé se rodí s neviditelným vláknem, které Norny – tři sestry osudu – spletly u kořenů Yggdrasilu, stromu světa. Jejich jména jsou Urðr (to, co bylo), Verðandi (to, co je) a Skuld (to, co bude). Každé dítě, které se narodí, dostane od nich nit, a ta určuje cestu jeho života: kdy se narodí, koho potká, kdy zemře.
Fated
Většina lidí je Fated. Jejich život plyne podle osnovy, kterou pro ně Norny určili. Mnozí z nich se o své nitě nikdy nezajímají; jiní se je pokoušejí přetrhnout a zjistí, že čím víc se brání, tím pevněji se kolem nich ovíjí. Být Fated není prokletí, ale jistota: znamená žít v řádu, který drží svět pohromadě.
Fated mohou činit volby, ale jejich volby nikdy nezmění výsledek – jen cestu, kterou k němu dojdou.
Unfated
Jsou ti, jejichž osud Norny neutkaly. Jediná kapka krve, kterou podědili od svých božských rodičů, tento krok znemožnila. Jejich život ani osud není předepsán a proto mají možnost měnit jej podle vlastního uvážení - a do jisté míry tím ovlivnit i osudy ostatních. Někteří lidé se jich obávají; věří, že narušují rovnováhu, kterou Norny udržují. Jiní je naopak uctívají jako vyvolené, mající moc zvrátit to, co je pro ostatní nevyhnutelné.
Unfated nejsou dětmi bohů v plném slova smyslu. Od svého "rodiče" vždy dostávají do vínku jen zlomek jeho původní moci a nikdy nebyl zaznamenán případ, že by byl jeden člověk obdarován více než jedním božským "rodičem". Jsou obyčejnými lidmi s neobyčejnou možností vydobýt si vlastní cestu životem. Navíc, proto aby mohli svého daru plně využít, vždy musí vyslovit, zvolat nebo zašeptat jméno svého "božského rodiče", v některých případech doprovázené i konkrétní formulkou.
Přesto se nerodí jako překvapení - aby mohli Unfated přijít na svět, musí být jejich božský rodič přítomen početí. Někdy tomu tak bývá ve fyzické podobě, kdy ulehne spolu s párem, jindy v podobě zvířecího avataru, kdy je jen přihlížejícím.
Dar i hrozba
Unfated nejsou nesmrtelní, ale jejich přítomnost mění běh světa. Každé proroctví, které o nich vznikne, je proto spíš záznamem úzkosti než jistoty. Nikdo neví, jak k předpovězenému dojde, nebo jaký bude skutečný následek. Tak vzniklo i proroctví o Štítové sestře – ne o hrdince, ale o ženě, jejíž rozhodnutí zpečetí osudy jiných. Někteří ji hledají, aby ji ochránili, jiní, aby ji využili nebo zničili, než svět přepíše podle sebe.
