Harald působí jako muž rozpolcený mezi vrozenou lidskostí a naučenou brutalitou. Na povrchu umí být otevřený, přátelský a překvapivě vřelý k těm, kteří mu chtějí být nablízku. Jeho úsměv i řeč těla působí upřímně, ale pod touto vrstvou je patrná strohost válečníka vychovaného tvrdou rukou otce. Když je třeba, jeho výraz ztvrdne během okamžiku a Harald se mění v nebezpečný nástroj smrti, chladný a rozhodný. Největším Haraldovým vnitřním nepřítelem je strach z opakovaného selhání.

Jednou už zklamal lidi, na kterých mu záleželo, a tyto rány nese neustále v sobě. Obává se, že v rozhodujícím momentu opět zradí jejich důvěru, ať už úmyslně nebo vlastní slabostí.

Jeho hlavní motivací je návrat domů a obnovení cti, kterou ztratil. Touží znovu stát po boku svého otce jako rovnocenný muž, ne jako selhání rodové linie. Jako zvyk má pravidelně si brousit zbraně, i když to není potřeba – uklidňuje ho to..má ve zvyku stát zády ke zdi nebo u východu, kde vidí na celý prostor..Jeho zlozvyky jsou..když je frustrovaný, nechává svůj vztek vyústit v nebezpečně riskantní chování.Nedokáže se zastavit, když si něco vezme do hlavy – někdy pokračuje i přes zřejmou hranici únosného.K lidem přistupuje s opatrnou otevřeností je ochoten pomoci a chovat se srdečně, pokud necítí hrozbu nebo podvod. Jeho přátelskost je skutečná, ale ne bezmezná. Pokud však nastane situace, kdy je vyžadována jeho válečnická stránka, přepne se do režimu, ve kterém city jdou stranou. Při ochraně spojenců nebo v boji dokáže být chladný, přímý a smrtelně efektivní, bez výčitek a bez zaváhání.Jako unfated je Harald otevřený magii i božské moci, kterou sám nese. Magii vnímá jako přirozenou součást světa, ne jako anomálii. Proroctvím věří, přestože je považuje za krutě neúprosné – zejména to, které se týká jeho samotného. Má pocit, že jeho dar je zároveň prokletím a že jeho předurčení mu brání dosáhnout štěstí. Právě proto se snaží proroctví vzdorovat a najít vlastní cestu navzdory tomu, co je mu údajně souzeno.Ke smrti má klidný vztah. Bere ji jako přirozený a nevyhnutelný pořádek světa. Nebojí se jí, někdy k ní dokonce přistupuje s respektem hraničícím s úlevou, protože smrt vnímá jako konec trápení – nikoliv jako něco, co je třeba odmítat.

Harald se narodil do bohatší rodiny v hlavním městě celého Vestgardu. Jeho otec Hjalmar byl totiž loajálním a mocným válečníkem sloužící králi Haraldovi jako člen tzv “Brandrfolk”. Proto taky jako spojení a uctění loajality ke svému králi pojmenoval Hjalmar svého prvorozeného syna a dědice jeho linie Harald. Harald se díky jeho rodičům narodil jako unfated. Dítě s božským darem jednoho z bohů severského pantheonu. Jeho božským rodičem byl Thor, pán blesků a války. To bylo něco co si jeho otec přál. Jeho dětství a celé jeho dospívání bylo rozděleno mezi výchovou jeho matky Yrsou a nebo výchovou jeho otce. Mezitím co jeho otec ho učil základním věcem jako bylo umění boje, válečné strategie, starání se o domov, rozdělání ohně a všeljakých takových základních dovednostech.Jeho matka ho učila porozumění, lásce, přátelství a tomu že by si měl vážit sebe a svého života. Přesto že jeho rodiče byly dokonalé protiklady tak šlo vidět že se ti dva skutečně milují a byly mu velkou oporou. Po smrti jeho matky jeho otec víc ochladl ale jeho city se k němu nezměnili. Byl na svého syna pyšný že se po jeho boku stal silným válečníkem jak pro jejich klan tak pro jejich krále. Vyrážel tak na různé výpravy, různé nájezdy a bojoval ve spoustu bitvách kde po bok po boku bojoval se svým nejlepším přítelem a Sidrim, svým otcem a dokonce i s králem Haraldem ke kterému měl velký respekt za to co dokázal. Přesto když přišla ona jedna osudová bitva tak Harald zapotácel, nerozhodl se a díky tomu přišel v bitvě o možnost používat své schopnosti. To mělo za následek to že bitvu prohráli a jeho otec se cítil ponížen. Svého syna zavrhl, ač ho měl rád tak tohle byl jediný správný krok. Král Harald mladého Haralda poslal do vyhnanství s tím že se bude moct vrátit až znova získá svou čest. Tak se Harald nějakou dobu potuloval všude možně než nakonec dorazil na Skalderheim. Tam se mu podařilo zůstat. Jejich jarl celkem zvláštní muž mu nakonec za posledních peněz prodal pozemek. Tam Harald začal stavět a budovat menší farmu. Díky svému umění Jarlu Snorrimu občas vypomohl v nějakém boji a nebo někde kde byla potřeba svalů. Získal tak nějaké peníze, nějaké thrally a možnost začít farmařit. Ač tenhle život mu nevadil tak by rád znova získal cestu ke svému otci, ke svému králi. Získal svou čest aby se mohl vrátit. To je momentálně jeho cílem.